Perníková chaloupka
Nová, moderní verze velké klasiky, kterou každý zná, to je Perníková chaloupka v podání divadla Alfa z Plzně. Malí i velcí diváci ji s potěšením zhlédli na jednom ze dvou představení v divadle Petit théâtre Mercelis v Bruselu v sobotu 22. června 2013. ČŠBH Brusel děkuje zastoupení Plzeňského kraje za podporu při přípravě a organizaci představení a Šárce Šrámkové za výrobu perníkových chaloupek pro všechny přítomné.
Režie T. Dvořáka, jednoho z velkých režisérů českého a evropského loutkového divadla, nás potěšila svou lehkostí a veselostí, jakou může nabídnout snad jen loutkové divadlo. Na začátku máme na scéně dva dospělé, dva vypravěče, kteří se baví povídáním o peci. Starší pecař vypráví mladšímu, jak si příběh pamatuje, avšak ani jeden z nich se nespokojuje s pouhým přeříkáním příběhu. Protože jsou zároveň zapálenými vesnickými muzikanty, příběh nám zpívají. Hraní je pak ponecháno na loutkách. Jelikož se jedná hlavně o příběh pece, i když zde samozřejmě nejde jen o ni, pec je tu scénou i ústředním motivem hry.
Celým vyprávěním provázejí dvě děti dětské lidové písničky. Tatínek jim našel novou maminku, ta ale není tak hodná, jak se zdálo, a odvede je do hlubokého lesa, kde je nechá. Zde opět vidíme adaptaci, protože v původní verzi bratří Grimmů zanechají děti v lese sami zoufalí rodiče, kteří je nemohou uživit, a ne zlá macecha. Stejně tak čarodějnice v lese, která děti ubytuje ve své chalupě, snažíc se je vykrmit, v původní verzi osamocená, je zde doprovázena svým mužem. Naštěstí vše dobře končí, a to hlavně díky odvaze sestry, která chce zachránit svého bratra. V peci na perník se tedy místo dětí upeče dědek s bábou.
Loutkové divadlo opět dokazuje, jak mistrně umí vyprávět pohádky. Perníková chaloupka v podání divadla Alfy je velmi zdařilou adaptací velké klasické pohádky. Na jinou verzi této populární pohádky se můžete přijít podívat do divadla Peruchet v Ixelles (http://www.theatreperuchet.be/index.php), které Perníkovou chaloupku uvede na začátku letošní divadelní sezóny.
Klasika, ať už ve formě pohádky nebo románu, nás vždy naučí něco podstatného, a proto ji budeme neustále znovu a znovu objevovat.
Dimitri Jageneau a Martina Schusterová
